V roce 1997 International Standards Organization (ISO) definovalo esenciální oleje jako „produkty získané ze surových rostlinných materiálů, a to buď parní nebo vodní destilací, nebo mechanickým procesem z kůry citrusů“. Esenciální oleje jsou podstatou rostlin. Přívlastek „esenciální“ odkazuje na jejich schopnost obsáhnout charakteristické vlastnosti rostliny, ze které byly získány. Díky tomu esenciální oleje často výborně voní, chutnají a dokáží léčit.
Esenciální oleje se nacházejí v různých částech rostlin, jako například v listech, plodech, květinách, semenech, kůře a kořenech . Známe několik způsobů získávání esenciálních olejů, z nichž nejčastější je parní destilace . Další způsoby získávání jsou extrakce oxidem uhličitým, lisování za studena, saturace vůní květin, macerace a extrakce rozpouštědlem.
Ne všechny rostliny však produkují esenciální oleje. Přestože známe téměř 400 000 druhů rostlin, pouze něco přes 300 z nich se využívá v aromaterapii . Každý esenciální olej má své jedinečné účinky. Většina esenciálních olejů je předmětem vědeckých studií, které potvrzují jejich antivirální, antibakteriální, antimykotické, protizánětlivé, antiseptické a mnohé další kvality. Proto se esenciální oleje již po tisíciletí používají v různých kulturách při léčení nemocí a zdravotních problémech. Využití našli například ve starověkém Egyptě či tradiční Indické i Čínské medicíně a pro lékařské účely se používají iv dnešní tradiční medicíně.
Esenciální oleje ovlivňují tělo i mysl. Umí zlepšit náladu, pomoci při bolesti hlavy, únavě, problémech s trávením nebo popáleninách.
Pro výběr správného esenciálního oleje podle konkrétního symptomu jsme připravili sekci použití podle účinků .
Způsoby použití esenciálních olejů
Známe tři základní metody jak používat esenciální oleje – inhalace, vnitřní a vnější použití . Malý rozměr molekul těchto olejů umožňuje tělu jejich rychlé vstřebání.
Vnější použití se většinou aplikuje prostřednictvím přímého nanesení na pokožku nebo přes zředění s nosným rostlinným olejem. Esenciální oleje lze aplikovat i během koupele.
Nejoblíbenější metoda inhalace esenciálních olejů je difuzování , při kterém dochází k rozptylu oleje do vzduchu pomocí difuzéru a následnému absorbování oleje do lidského organismu. Další populární metody jsou aplikace sprejem a přímá inhalace z láhve.
Vnitřní použití esenciálních olejů není ničím novým , velmi oblíbené jsou zejména v potravinářském průmyslu. Esenciální oleje se přidávají do vody či nápoje, používají k dochucování jídel, jedí se v kapslích nebo se aplikují přímo pod jazyk. Ne všechny oleje jsou však vhodné pro vnitřní použití, je třeba si proto před použitím důkladně nastudovat, který olej lze užívat i vnitřně.
Jak rozeznat kvalitní esenciální oleje?
Při koupi všech esenciálních olejů je třeba si dávat pozor na kvalitu oleje . Toto pravidlo však platí dvojnásob při výběru olejů za účelem vnitřního použití. Je nutné zkontrolovat, zda výrobce označil olej jako vhodný pro vnitřní použití.
Důležitá část výběru spočívá také v nalezení správné značky, která nabízí esenciálně v organické (BIO) a Food Grade (potravinářské) kvalitě, případně zveřejňuje chemické analýzy svých olejů.
